Prosinec 2013

Být inspirací

31. prosince 2013 v 17:24 | Lucka |  Náš svět
Nevím, kdy jindy to napsat, aby to vypadalo tak důležitě, jak důležitý to pro mě je... Takže to napíšu tady a takhle, tak, jak to asi cítím. Nebo jak se mi to zdá správný. Plus téma týdne je inspirace, což se mi celkem hodí pod ruku.
Před rokem jsem založila tenhle blog... více méně to bylo proto, že jsem potřebovala změnu a tak trochu asi i dospět. Nevím, do jaké míry se mi to daří nebo nedaří, dospívám pořád... výhodou je, že tenhle blog jde docela dobrovolně se mnou. Kdykoliv mi rupne v bedně a jdu si pročíst, co jsem psala dřív, vím, že jsem to pořád já a neměním se zas tak moc. Momentálně stále přehodnocuju svoje cíle, záměry, mění se moje iluze o světě i představa o tom, kým chci jednou být. Možná, že za půl roku už si nebudu tak jistá tím, že chci tetování a pro možnost jít na koncert mojí oblíbené kapely bych byla schopná utéct z domu.
Nejsem si jistá, jestli jsem tím, kým chci být a jestli někým takovým někdy budu. Ráda bych inspirovala. Docela ráda bych jednou někomu pomohla otevřít oči, ale asi je mám sama zavřený. Když čtu, co jsem psala, vím, že jsem asi musela být slepá. Asi jsem slepá i teď.
Vím, že jednou se to spraví. Mám spoustu času to všechno urovnat.

Momentálně si nedělám iluze o tom, že novej rok něco změní. Můj život se radokálně mění den co den a odvíjí se to od maličkostí. Jsem schopná šílet kvůli něčemu, co je dávno pryč, když vím, že je šance, že to bude alespoň na chvíli, na malinkou chviličku zpátky. Jsem schopná být nešťastná, když něco nepodstatnýho nevyjde.
Aktuálně jsem u Wolfi a hodláme strávit Silvestra společně. Je to celkem inspirující - však víte, střílíte po lidech v GTAčku, nadáváte, procházíte blogy a tak podobně. Píšu si s mým kudrnatým magorem o úchylárnách a strašně se směju. Něco je tak, jak bych to chtěla nechat, zachovat, uchránit. U spousty věcí a lidí jsem to asi nikdy nedokázala a už ani nedokážu...

I když je to blbý klišé, přeju vám do novýho roku spoustu té inspirace. Spousta lidí ji bere jako něco, co si můžou někde vzít, což mi přijde dost zcestný. Prostě je ve vás, záleží, jak si ji pěstujete, jak moc doširoka umíte, nebo neumíte otevřít oči.

To je asi na delší dobu ode mě zase všechno. Omlouvám se všem, co sem chodí, ale nemám poslední dobou moc času ani síly něco psát, skoro vůbec nečtu, takže recenze... nom, uvidíme. Plánuju Annu krví oděnou a už před delší dobou jsem četla Den co den, což na mě asi dost zanechalo nějaký otisky... tak uvidíme.

I Fell For My Bully - 5.kapitola

31. prosince 2013 v 16:14 | Wolfi |  I Fell For My Bully

Pohled Anabell

Krátce poté, co mi Louis dal adresu do jejich bytu, jsme se s Jess konečně vydali na cestu.
"Jedeme do jejich domu!" Jess vykřikla.
"Ano, jedeme. Jenom mi slib, že nebudeš dělat potíže."
"Slibuji, že nic neudělám."

Pohled Zayna

Konečně jsme se dostali do bytu a co nejrychleji jsem běžel do svého pokoje a ujistili se, že tam nemám bordel. Zamířím do koupelny a učešu si své pačesy a ještě jednou si vyčistím zuby. Svěží dech je důležitý takže se musím ujistit, že ho mám! Běžel jsem zpátky ke kluků. Kouknu na ně, všichni jsou rozvalený na pohovce a dívají se na televizi.
"Jsi v pořádku kamaráde? Vypadáš docela nadšeně, ale i zároveň nervózně." Zeptal se Liam.

We Created A Monster

29. prosince 2013 v 0:11 | Lucka |  We Created A Monster

Zpívám o tom, že mám neprůstřelný srdce. O Jenny s úsměvem z dutýho ostří a o gravitaci. Zpívám o tom, že mi svět nerozumí. Křičím, že mám strašně lehký nohy a taky hlavu, co váží snad tunu. Zpívám o tmě za zavřenými dveřmi a o tom, jakou ta tma má barvu. Zpívám, že se o nic nestarám a že mě nic nezajímá.
Padám a potom se zalykám. Šeptám. Že se z toho neposeru. Že chci, aby to bylo v pohodě. Někdo mě tahá na nohy a tak se prohýbám v zádech, protože jsem bezmocná a ještě nechci nahoru. Směju se, když mě ty dvě paže zvedají k obloze z papírových plakátů. Vzpírám se a zůstávám na zemi, kolem tančí tisíc nohou a někdo mi šlape na gumovou podrážku plátěnek.
"Jsi opilá?" ptá se. Je to pořád ještě on. Vypadá zmateně...
"Ne. Měla jsem jedno pivo," snažím se přehlušit zvuky okolo. Všechno funguje přes matný sklo a nevidím mu do tváře. Zatínám ruce v pěst a on uvolňuje svaly v obličeji. Chová se ke mně hezky a z toho jsem zmatená zase já.

I Fell For My Bully - 4.kapitola

25. prosince 2013 v 11:19 | Wolfi |  I Fell For My Bully

Pohled Anabell

Jako obvykle mě probudila Jessica.
"Jess, musím se obléknout a být ta tom místě jako včera v jednu hodinu.
"Dobře, ale já mám hlad."
"To jsem taky zjistila."
Vstala jsem a zamířila do koupelny. Dala jsem si rychlou sprchu a pak sis vyčistila zuby. Šla jsem do svého šatníku a vyberu si z něho šedé triko s dlouhým rukávem a nějaké černé džíny plus moje červené Convers .Učešu si vlasy a udělám si je do drdolu. Popadla jsem mobil s klíči a šla do kuchyně.

Že by Vánoce? :)

24. prosince 2013 v 15:57 | Lucka |  Novinky
Zdravím... po docela dlouhé době. V podstatě jsem na tomhle blogu skoro měsíc, nebo i déle, nic nenapsala. Rozhodně to není tím, že bych plánovala končit nebo tak něco... spíš nemám moc času a pracuju na trochu jiných... ehm, projektech? Zkrátka a dobře mám spoustu věcí, které mě zaměstnávají a tak nemám tolik času, kterých bych mohla investovat zrovna sem.
Každopádně, máme 24. prosince a přijde mi hezké Vám popřát všechno nejkrásnější, pohodu, lásku a štěstí. Nevím jak vy, ale já je budu potřebovat :)
Bylo by fajn napsat nějaké ohlédnutím za rokem 2013, ale nejsem si jistá, co bych měla psát... Byl to rok velkých změn ve mně, v mém zevnějšku i v tom, co si nosím uvnitř. Rozhodně nemůžu říct, že bych byla celou dobu totálně oddělaná z toho, jak skvělej rok to byl, ale byla jsem mockrát šťastná a mockrát jsem se cítila naprosto výjmečně, cítila jsem svůj smysl a chuť žít a zbourat a zapálit a zničit. Bez těch pocitů se to nedá a je to očišťující. Byl to rok, kdy jsem našla svoje místo... nebo alespoň místo, kam jednou chci patřit. Poznala jsem spoustu skvělých lidí, ať už doopravdy, nebo jen přes řádky textu, songy a instagramový vylejváky srdce. Zjistila jsem, že tohle všechno je pro mě důležitý a že mi na tom asi dost záleží. Občas se pořád cítím hrozně, ale... bojuju... snad. Zkouším nebýt tak moc nesnesitelná :D
Nezměnila jsem se. Jenom sílím, hledám si cestu a dělám si tu vlastní. Vztekám se a řvu, když potřebuju. Směju se hloupostem a nadávám a je mi jedno, co si o mě kdo myslí a nejsem si jistá, jestli to chci měnit.
Odnáším si asi jen jediný - nemá smysl se pořád ohlížet. Už to nemůžu změnit. Možná, že ani nechci.

Všem vám přeju krásné prožití svátků a divokého Silvestra. Nevěřím tomu, že rok 2014 bude jiný, nebo třeba lepší, ale asi jsme to právě my, kdo to dokáže změnit. Tak proč ne? :)

I Fell For My Bully - 3.kapitola

18. prosince 2013 v 17:40 | Wolfi |  I Fell For My Bully

Pohled Anabell

Jess a já jsem vyšli z budovy. Jakmile jsme se dostali do auta, Jessica mi začala klást různý otázky.
"Proč jsme odešli? Co se stalo? Jsi v pořádku? Anabell já chci zmrzlinu! Počkej, co se teď bude dít? Budeš zpívat s nimi? Odpověz mi!"
"Museli jsme odejít, protože jsem si na něco vzpomněla. Povím ti příběh, půjdeme na zmrzlinu a jsem v pohodě, a co se bude dít teď je, že pravděpodobně bude na mě křičet můj manažer a možná taky ne nejsem si jistý." Řeknu v jednom dechu.
"Budeš tam teda?" Zeptala se nervózně.

I Fell For My Bully - 2.kapitola

14. prosince 2013 v 21:54 | Wolfi |  I Fell For My Bully

Pohled Anabell

Mlčky jsem řídila auto, až po chvilce Jess prolomí ticho různými otázkami o kapele.
"Kdo jsou ti kluci z kapely?" Zeptá se.
Nevím Jess, uvidíme až tam dorazíme." Odpovím.
"Můžu je taky vidět? Nebudu dělat potíže."
"Samozřejmě, že se s nimi můžeš setkat"
"Hurá."
Jess, vzpomínáš si jak jsem tě všude sebou brala a jak jsem byli na různých místech v tom velkém autobuse?"
"Jo, proč?"
"No, bude to znovu, ale tentokrát s kapelou a na delší dobu. Nevadí ti to? Je si ano, tak já tu cestu zruším a vymyslím něco jiného."

I Fell For My Bully - 1.kapitola

13. prosince 2013 v 23:05 | Wolfi |  I Fell For My Bully

Anabellin pohled

"Annabell! Stávej!" Volala na mě moje mladší sestra z chodby.
"Ok, už jsem vzhůru." Řekla jsem a sedla si na postel.
Tak začíná můj příběh. Chtěla bych vám o mě něco říct. Jsem milá holka tak dlouho, dokuď ty jsi milý na mě. Je mi devatenáct let. Moje oblíbená barva je modrá a růžová a moje oblíbené zvíře je páv.
Zbytek se dozvíte časem.

War death

12. prosince 2013 v 17:38 | Wolfi |  Povídky

Nebe je šedé a na zem se spouští milion studených kapek. Od té doby co začala válka, nevysvítilo slunce. Zem je posetá hustou mlhou a svět vypadá jako by se zastavil. Na větve stromů posedávají temné vrány jakoby předpovídali něco strašného. Dostávám z toho husí kůži a pociťuji strach. Neměla jsem se vůbec s Liamem scházet, je to příliš nebezpečné. Je přísně zakázané chodit ven, jenom pro přidat nouze a to se týče jídla a pití. To je všechno jinak hrozí, že budeme zastřeleni. Proč jsem proboha chtěla po Liamovi, aby se mnou sešel. Co když se něco stane? Neuměla bych si představit, kdyby se mu něco stalo.
Dojdu do hustější části lesa. Vyšplhám po bílých kamenech a ocitnu se na malé loučce ohraničenou kamením a hustými trnitými keři. Rozhlédnu se, nikde Liama nevidím. Rozhostí se ve mě panika a strach. Kde je? Určitě se někde zdržel a nebo ho někdo zdržel? A co když je...?

One way or another | 10. část

11. prosince 2013 v 21:12 | Wolfi |  One way or another

Protáhnu si končetiny a pomalu otvírám svá unavená víčka. Jako první mě zasáhne obrovská bolest hlavy.
Kruci, to jsem včera musel hodně pít.
Otočím se na druhý bok a naproti mě spatřím ležet Skyller. Když spí je roztomilá. Musím se usmát.
Pohladím ji po jejích hebkých hnědých vlasech a přikryji ji peřinou, kterou nejspíš musela přes noc odkopnout. Rozhlédnu po ložnici, na zemi se povalují moje a Skyllerniny věci. To asi byla diková noc.
Co nejtišeji si vezmu oblečení a zamířím do kuchyně. Postavím na vodu a mezitím se převleču do kalhot a čistého trika. Opřu se o linku a přemýšlím o včerejší noci.

Kresby

5. prosince 2013 v 18:28 | Wolfi |  Kresby
Ahoj, konečně je prosince a tím se blíží i víc Vánoce, kdo se těší? Já hrozně moc, konečně pokoj od školy :D No před pár dny jsem kreslila, je to takovej mix. prostě všechno možný. Doufám, že se vám to bude líbit a budu ráda když zanecháte ten koment :) Vaše Wolfi