RECENZE: Syn pekel - Vlčí krev

11. srpna 2013 v 8:30 | Lucka |  Recenze

"Velwetii obývají tajuplní Temnovlci, kteří v zemi rozsévají strach a lidé nepředstavují nic, než jejich kořist. Oproti jiným svým vlkodlačím druhům mají jednu velkou výhodu - nedají se zabít. Neranova minulost je s nimi pevně svázána, ale on se od ní snaží ze všech sil odpoutat. Čarovný nektar Étarlininy slzy by mu mohl pomoci vrátit věci tam, kde byly. Ale jak si může být jistý, že zrada bude odpuštěna a hluboké rány zapomenuty?
Kvůli svému cíli je nucen spojit se s elfkou, kterou ze srdce nenávidí. Bude se ale muset vypořádat s její proměnou. Jak se Syn pekel zachová ve chvíli, kdy zjistí, že byl proti své vůli hrou osudů vtažen do bitvy mezi Třinácti démony?"


Syn pekel je první knížka, kterou jsem od M. Burdové četla a tak vlastně ani nevím, co jsem čekala a co nikoliv. Slyšela jsem samozřejmě o Křišťálech moci a nějakých jednorožcích, ale čekala jsem, že to jsou spíš hodně dětské knížky, navíc jsem nikdy nebyla na tenhle typ fantazy, kde se objevují skřítkové, elfové a podobné příšerky :)
Každopádně kamarádky doporučili a tak jsem se do toho pustila :)




Syn pekel je vyprávěn z pohledu 3. osoby, což nám umožňuje součastně nějak chápat všechny postavy, které se nám tu objevují. Na druhou stranu je škoda, že čtenář nemá možnost plně chápat některé postavy, protože do hlavy jim zkrátka nevidí...
Celým dějem nás provází vlkodlak Neran, vůdkyně Temnovlků Aragen a v jednom momentě také elfka Liadel. Všechny tyto postavy mi však přišli dost prvoplánové a nepromyšlené. Je škoda, že nedostaly více prostoru a byly prostě jen takové, jaké měly být na první pohled - Aragen zlá, sebestředná mrcha, které nezáleží na nikom a na ničem, Neran hloupý, vnitřně rozpolcený vlkodlak, který ale stále touží po tom, být alespoň trochu dobrý. Alespoň Liadel mi přišla o něco zajímavější, tajemnější a měla jsem pocit, že její postava se nějak rozvíjí.

Děj se mi poměrně líbil, i když každá akce byla rychle uťata pomalu ještě dřív, než se rozjela, přece jen tohle mi nevadilo. Postupně se otvírají nějaké staré rány a tajemství, takže fajn, nechybělo napětí, nějaký ten boj a něco, čemu bychom mohli říkat láska také ne.
Je škoda, že se Liadel v příběhu objeví až v polovině knihy, protože dokud tam její postava nebyla, musela jsem se ke čtení dost přemáhat a příliš mě to nebavilo...
Jestli jsem ale něco opravdu nepochopila, jsou to jakési sexuální scénky, které v knize dvakrát nebo třikrát proběhly. Přišlo mi to dost nemístné a zbytečné.

Celkově je kniha taková zlatá střední cesta :) příliš nenadchne, ale ani neurazí. Musím přiznat, že jsem očekávala o dost víc, vzhledem k tomu, že autorka má už za sebou poměrně velkou škálu knih...

5/10

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama