RECENZE knihy: Krátký druhý život Bree Tannerové

17. května 2013 v 17:56 | Lucka |  Recenze
Krátký druhý život Bree Tannerové
Stephenie Meyerová


"Novela k románu Zatmění V další neodolatelné kombinaci nebezpečí, tajemství a romatiky rozehrává Stephenie Meyerová strhující příběh Bree Tannerové, členky armády novorozených, kteří se připravují k útoku na Bellu Swanovou a Cullenovy a na nevyhnutelný střet, jenž přinese tragické vyvrcholení. Bree Tannerová si život, který žila předtím, než získala dokonalé smysly, nadlidské reflexy, ohromnou sílu a neodolatelnou touhu po krvi, sotva pamatuje. Zato ví, že život, který žije s ostatními novorozenými upíry, má několik jistot a několik pravidel: hlídej si záda, nepřitahuj na sebe pozornost a hlavně to stihni domů do úsvitu, jinak zemřeš. Bree získává mezi novorozenými nečekaného spojence a přítele v Diegovi, který se stejně jako ona snaží zjistit něco víc o jejich stvořitelce. Jakmile si oba uvědomí, že novorození jsou jen figurky v partii větší, než si vůbec dokázali představit, musí se Bree a Diego rozhodnout, na kterou stranu se postaví a komu budou věřit. Ale když je všechno, co víš o upírech, založeno na lži, jak poznáš pravdu?"

Kniha Krátký druhý život Bree Tannerové se mi dostala do rukou po doporučení kamarádky... ani nevím, proč jsem řekla, že si ji teda chci přečíst, protože nejsem žádný fanoušek ságy Stmívání. Nijak neřeším, kdo je kdo, knihy mám v plánu okouknout, abych si mohla udělat nějaký obrázek o autorce. Filmy jsem viděla spíš ze zvědavosti... přesto jsem byla příběhem Bree příjemně překvapená :)
"Musíš to vydržet," pravil vážně Carlisle. "Musíš cvičit sebeovládání. Dá se to naučit, a teď je to jediná věc, která tě zachrání."
Pokud bylo mou jedinou nadějí na přežití chovat se k té lidské dívce stejně jako tihle zvláštní upíři, pak jsem byla odsouzená k záhubě. Ten žár jsem nemohla vydržet. A navíc jsem váhala, jestli vůbec mám chuť přežít. Nechtěla jsem umřít, nechtěla jsem cítit bolest, ale k čemu by to bylo? Všichni ostatní byli mrtví. Diego byl mrtví už dávno.
Jeho jméno jsem měla na jazyku. Málem jsem ho zašeptala nahlas. Místo toho jsem raději popadla hlavu do dlaní a zkoušela myslet na něco, co nebolelo. Ne na tu holku, ani na Diega. Moc mi to nešlo.
"Neměli bychom jít někam od ní?" zašeptala nervózně dívka a přerušila mé soustředění. Šlehla jsem po ní očima. Kůži měla tenkou a hebkou. Viděla jsem, jak jí v krčních tepnách pulzuje krev.
"Musíme zůstat tady," řekl upír, ke kterému se tiskla. "Právě teď přicházejí na severní konec mýtiny."
Přicházejí? Zahleděla jsem se k severu, ale nebylo tam nic než kouř. Měl na mysli Rileyho a mou stvořitelku? Projela mnou nová, chvějivá vlna hrůzy následovaná krátkým záškubem naděje. Riley a ona se v žádném případě nemohli postavit těmhle upírům, kteří zabili tolik našich. Dokonce i když ti vyjící odešli, Jasper vypadal dost silný na to, aby si s těmi dvěma poradil.

Ukázka z knihy.
O ději příběhu není moc co psát - jelikož se jedná o novelu(tedy takový prodloužený příběh, ale nikoliv román, jak je většina lidí zvyklá), kniha je kratší a není zdaleka tak dějově obsáhlá. Život Bree byl, jak napovídá samotný název knihy, opravdu krátký a poměrně smutný. Ti, kteří viděli Zatmění, kde se Bree na krátkou chvíli objevuje, v příběhu určitě poznají část, kde se mladá upírka setkává s Cullenovými a nakonec přijde o život.
Jak už jsem psala, byla jsem mile překvapená. Všichni si už určitě všimli, že příběhy s upíry jsou poslední dobou naprostým fenoménem a přesto, že Stephenie Meyerová je autorkou jednoho z nejznámějších příběhů s upíry, který je tak přeslazený, že se bojím, abych nedostala cukrovku, příběh Bree pojala zcela jinak.
Bree je totiž upírkou, kterou zajímá jen krev a to, jestli se dožije zítřka a tak příběh postrádá onu přehnanou romantiku. Na druhou stranu je zde i přátelství(nebo něco víc?), které sice trvá sotva pár dní, ale Bree i Diego si ho až dojemně váží.

Celkově se mi příběh líbil, byl lehčí a je trochu škoda, že člověk už dopředu ví, jak to dopadne... přesto mě to bavilo a mnoho věcí mě překvapilo. Procházela jsem si komentáře ke knize a mnozí lidé si stěžovali, že jim kniha přišla krátká, ale pokud se na ni člověk podívá tak, jako autorka, která původně chtěla jen napsat pár řádků a nakonec napsala knihu, krátké mi to nepřipadá.
Dala bych tak 2 ;)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama